Hlavní stránka > Výsledky hledání: keywords:"absolutismus"
Hledej:
Tipy pro vyhledávaní :: Rozšířené hledání
Hledej ve sbírkách:
Seřadit podle: Zobrazit výsledky: Výstupní formát:
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Lichtenštejnsko mezi přímou demokracií a absolutní monarchií? Cesta k nové lichtenštejnské ústavě
 Floder, Daniel ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Zatímco ve většině evropských monarchií docházelo v průběhu 20. století ke změnám politického systému či dekonstrukci politické moci panovníka, v Lichtenštejnském knížectví nastal v 90. letech téhož století opačný proces. Ten vyvrcholil novelizací ústavy roku 2003, v níž se lichtenštejnský kníže mocensky prosadil vůči demokraticky zvoleným státním institucím. Cílem této práce je zanalyzovat ústavní novelu a její dopad na ústavně-politický systém Lichtenštejnska a zjistit hlavní příčiny úspěchu knížete v ústavním referendu v roce 2003. Výzkum je proveden formou případové studie. K interpretaci výsledků v rámci politologických výzkumů monarchií jsou použity koncepty, jako je teorie králova dilematu či smíšená ústava. Hypotéza předpokládá, že i přes posílení moci knížete nedošlo ke změně politického systému v absolutní monarchii a že hlavním klíčem knížecího úspěchu byla jeho silná pozice zakotvená v historických tradicích a sentimentech obyvatel země. V práci jsou využity prameny, přičemž centrálním je ústava. Prameny jsou doplněny o sekundární literaturu z oborů politologie, historie či práva. Práce dochází k závěru, že i přes značné posílení knížecích pravomocí nedochází k dezintegraci demokratického parlamentního systému a ze země se nestává absolutní monarchie. V ústavě stále existují pojistky...
Úplný záznam
Zákonodárná činnost českého zemského sněmu od roku 1627 do roku 1848
 Štěrba, Milan ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Základním cílem této práce bylo vytvořit analýzou jednotlivých usnesení celkový obraz o skutečné i formální činnosti (pravomoci) českých zemských sněmů a sjezdů. Touto cestou jsou pak definovány oblasti, ve kterých stavové z hlediska své zákonodárné pravomoci působili. Základním pramenem pro definování a vymezení pravomocí je text Obnoveného zřízení zemského. Z této práce vyplývá, že české stavy měly i v době absolutismu svůj nezastupitelný význam při spravování země a vydávání důležitých zákonných norem. Z rozličných oblastí, jejichž úpravou se jednotlivé sněmy popř. sjezdy zabývaly, je vidět, že jim byly otevřeny rozličné obory.
Úplný záznam

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.
Digitální repozitář :: Hledej :: Nový záznam :: Personalizace :: Nápověda
Powered by Invenio v1.1.2
Spravuje admin.invenio@techlib.cz
Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky  English